|
|
Přiměřené zadostiučinění jako nekalosoutěžní nárok
Jakoubek, Michal ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou přiměřeného zadostiučinění, jakožto nároku vzniklého dotčené osobě z nekalosoutěžního jednání rušitele. Práce je rozdělena na tři části. V první části jsou vymezeny základní předpoklady vzniku nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to protiprávnost v podobě porušení zákazu jednat nekalosoutěžně, vznik újmy dotčené osoby, příčinná souvislost mezi nekalosoutěžním jednáním a vznikem újmy a zavinění rušitele. V druhé části práce jsou vymezeny osoby, které jsou oprávněny uplatňovat nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a osoby, které jsou povinny takový nárok uspokojit. Třetí část práce se zabývá formami, v jakých může být přiměřené zadostiučinění poskytováno a kritérii podstatnými pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění v penězích. Zvláštní pozornost je věnována problematice funkcí a účelu přiměřeného zadostiučinění v právu nekalé soutěže, zejména pak otázce, zda může přiměřené zadostiučinění plnit mimo funkce satisfakční rovněž funkci preventivní a sankční a zda tyto funkce mohou být zohledňovány při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění v penězích. Dále se pak práce zabývá rozsahem povinnosti tvrzení a důkazní dotčené osoby uplatňující nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a na něj navázaného břemena tvrzení a břemena důkazního.
|
|
|
Odčinění nemajetkové újmy na zdraví
Skorkovská, Tamara ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá odčiněním nemajetkové újmy na zdraví. Jejím cílem je rozebrat představitelné způsoby odčiňování nemajetkové újmy a jednotlivé nároky z ublížení na zdraví vyplývající, porovnat je s úpravou předcházející, vybranou zahraniční úpravou i evropskými soft-law dokumenty a následně zhodnotit klady a zápory různých přístupů. Nemajetková újma na zdraví představuje oblast, která v poslední době nabývá na stále větším významu. Nejen, že postupně dochází k uznávání dalších nároků z ublížení na zdraví vyplývajících, ale i výše přiznávané náhrady exponenciálně roste. Občanský zákoník vnesl do této oblasti některé nové instituty a s nimi i řadu otázek, z nichž ne všechny se zatím podařilo uspokojivě zodpovědět. Práce je řazena do tří kapitol. V první popisuji nezbytný teoretický základ, tedy pojem nemajetkové újmy, obecná východiska jejího odčinění, stručný nástin historického vývoje a také prameny právní úpravy, včetně evropských soft-law dokumentů (PETL, DFCR). Druhá kapitola je věnována jednotlivým nárokům poškozeného plynoucím z újmy na zdraví. Jedná se o bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy. Popisuji vždy, co je předmětem nároku, jaké požadavky musí být splněny, aby mohl být přiznán, a důraz kladu na způsob určení výše náhrady. Třetí...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení v právu ČR
Knappová, Žofia ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Rigorózní práce pojednávala o následcích porušení práva účastníků soudního řízení na projednání jejich věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů. V případě porušení tohoto práva dochází ke vzniku odpovědnosti státu za újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení. Rigorózní práce se zabývala zejména náhradou nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení a formami náhrad, které připouští český právní řád. O nepřiměřeně dlouhé řízení se jedná v případě, kdy délka řízení neodpovídá jeho složitosti a významu pro účastníky. Při hodnocení délky řízení je nutno vzít v úvahu celkovou délku řízení, nikoli pouze období případných období nečinnosti soudu. Nemajetková újma se u poškozených v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení předpokládá. Nemajetkovou újmu lze odškodnit v několika formách. Primárním způsobem je odškodnění formou konstatování porušení práva poškozeného na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Peněžité zadostiučinění bude poskytnuto v případě, kdy se konstatování nesprávného úředního postupu nejeví jako dostatečné a vzniklou újmu nebylo možné nahradit jinak, např. omluvou nebo postupem v trestním řízení.
|
|
|
Sankční aspekty náhrady škody (právně-komparativní analýza)
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační. Přesto se u nás objevují určité indicie, podle kterých může náhrada škody naplňovat i jiné legitimní cíle, a to kupříkladu preventivní či sankční. Tento názor byl ostatně v nedávné době výslovně potvrzen i Ústavním soudem či Nejvyšším soudem ČR. Preventivní a sankční princip náhrady škody je doktrinálně spojován především se specifickým institutem angloamerického práva, tzv. sankční náhradou škody. České soudy ale prozatím přípustnost sankční náhrady škody bez jakéhokoliv hlubšího odůvodnění odmítají. Podle autora pramení tento dogmatický přístup patrně z nesprávného a pouze parciálního chápání tohoto institutu. Autor se ve svém textu snaží čtenáři představit sankční náhradu škody v její skutečné podobě, a to zejména v kontextu současného anglického a českého práva, aby tak ukázal, že odmítavý přístup našich domácích soudů není vždy zcela na místě. Samotná studie nejprve ve světle relevantní judikatury shrnuje platné anglické právo v této oblasti a zároveň jej kriticky srovnává s českou úpravou. Zde se ukazují některé zásadní podobnosti českého i anglického pojetí náhrady...
|
host ::
RSS.